turistika
Máme za sebou další úspěšnou turistickou sezónu roku 2024. Podařilo se opět upořádat 10 výletů, i závěrečnou tradiční silvestrovskou vycházku. Výlety jsou otevřené i pro veřejnost. Zahájení bylo již v polovině března, kdy jsme navštívili nejprve dřevěný kostelík v Dobříkově, který byl na konci 20. let 20. století zachráněn před zkázou převezením z Podkarpatské Rusi. Pokračovali jsme údolím Tiché Orlice do Chocně. Další dva výlety měly kromě turistiky i částečně zahrádkářskou náplň. Počátkem května jsme dojeli do poutního místa Rokole pod Orlickými horami. Poblíž sousední obce Sedloňov je skalní útvar, na němž horolezec, fotograf a sběratel rostlin, pan Grulich, vytvořil rozsáhlé alpinum. Krásnou cestu podhůřím Orlických hor jsme zakončili u kostela sv. Máří Magdalény v Deštném. Koncem května jsme vyrazili na jih, konkrétně do Luže, kde je poutní barokní mariánský chrám, viditelný ze širokého okolí. Po prohlídce a modlitbě v chrámu jsme v sousedním Košumberku obdivovali Hamzovo arboretum, které bylo vytvořeno po vzoru Průhonického parku. Údolím Novohradky jsme došli až k rokokovému zámku Nové Hrady, který byl zásluhou rodiny Kučerových, spolu s celým přilehlým komplexem, zrekonstruován a zpřístupněn veřejnosti. V červnu jsme vyjeli za pastvinskou přehradu do Mladkova, v jehož blízkosti se nacházejí nenápadné radioaktivní prameny. Od nich jsme vystoupali kolem dělostřelecké tvrze Bouda na Suchý vrch, dominantu širokého okolí. Od rozhledny jsme se opět spustili do údolí Tiché Orlice a skončili jsme na železniční stanici v Jamném nad Orlicí. V červenci vedly naše kroky do Nového Města nad Metují, které ve svém okolí nabízí celou škálu přírodních i stavebních zajímavostí. Tentokrát jsme navštívili zříceninu Staré Hrady a Juránkovu vyhlídku. Klopotovským údolím jsme došli k dřevěnému kostelíku ve Slavoňově a po občerstvení ve známé restauraci U Bětky jsme se vraceli kolem Bartelmusovy vily architekta Jurkoviče zpět do Nového Města. V srpnu jsme prošli údolím horní Jizery z Jablonce nad Jizerou do Kořenova. Cestou je částečně utajený Jizerský vodopád, jehož atraktivita hodně závisí na množství protékající vody. Při naší návštěvě byl ale průtok malý. Přestupní stanicí na zpáteční cestě byl Železný Brod, kam právě přijel vlak s parní lokomotivou. V září byla naplánovaná návštěva poutního místa Homole na trase mezi Tichou a Divokou Orlicí. Náš původní záměr, který se měl konat v polovině září, kdy je na Homoli mariánská pouť, však překazily náhlé povodně. Vydali jsme se tam až na svátek sv. Václava. Přivítal nás tamní kostelník a umožnil nám nejen prohlídku, ale i společnou modlitbu k Panně Marii v kostele. Přes Lhoty u Potštejna a Vrbici jsme došli k rozhledně, která se tyčí na hřebenu mezi oběma Orlicemi. Výlet jsme zakončili návštěvou zámku v Doudlebách, který vlastní rodina Dujkových z rodu Bubnů z Litic. V říjnu, kdy už se příroda barví do podzimních odstínů, jsme navštívili západní část Českého ráje, kde jsou nejznámějším útvarem Drábské světničky. Přes obec Mužský s vesnickou památkovou rezervací jsme obešli pískovcové skály a v Hrázkové rokli nás čekal velmi strmý výstup na cestu k restauraci Na Krásné vyhlídce. Ověřili jsme si, že název místa skutečně odpovídá nabízeným výhledům. Listopadový výlet vedl do Babiččina údolí, kde lze nalézt velmi zajímavé trasy i mimo běžné chodníky. Od známého Rudrova mlýna jsme po žluté značce vystoupali do obce Žernov s kaplí Panny Marie Sněžné a kolem nové rozhledny až ke zřícenině hradu Rýzmburk a Rýzmburskému altánu. Všechna tato místa jsou spojena se životem Boženy Němcové a jsou uváděna v její Babičce. Po sestupu zpět k řece Úpě jsme se zastavili u Viktorčina splavu, který byl velmi poničen zářijovou povodní. Ta odnesla celý betonový vrch splavu, takže náhonem na Staré Bělidlo a k Rudrovu mlýnu neteče žádná voda. Adventní výlet byl již v zimním pojetí a při cestě ze Slatiny nad Zdobnicí pod Orlickými horami do Rychnova nad Kněžnou jsme se brodili po kotníky ve sněhu. Cesta nás zavedla do lázeňské a rekreační oblasti s hotelem Studánka a s kaplí sv. Jana Nepomuckého a k Ivanskému jezeru, jehož patronem je poustevník Ivan. Závěr byl v Rychnově nad Kněžnou, kde jsme mohli u Kolowratského zámku již obdivovat postavený betlém v nadživotní velikosti. Konec roku jsme si připomněli na tradiční vycházce v Novohradeckých lesích a na děkovné silvestrovské mši svaté v kostele sv. Antonína na Novém Hradci Králové.